5 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH UDÁLOSTÍ TÝDNE

1.      Pro-Bolsonarovští demonstranti se pokusili vtrhnout do brazilských vládních institucí

Po volbách 30. října loňského roku se zdá, že vody v Brazílii jsou neklidné. Vzhledem k těsnému volebnímu vítězství Luly (získal 50,9 % hlasů, před Bolsonarovými 49,10 %) byla kontroverze připravena od samého počátku.

Již několik hodin po vítězství pokrokového kandidáta se konaly četné demonstrace, blokády silnic a dokonce i výzvy, aby policejní a vojenské síly v zemi zvrátily výsledky voleb.

Napětí se tak v posledních týdnech stupňovalo a vyvrcholilo minulou neděli, kdy došlo k útoku na kongres v Brasílii. Dav Bolsonarových příznivců prorazil policejní kordon a vnikl do sálu, kde ničil nábytek. Záměrem bylo vytvořit "dominový efekt", který by brazilské veřejné instituce dostal pod kontrolu.

Tuto událost, která přišla přesně dva roky po útoku na Kapitol ve Spojených státech, odsoudili všichni členové EU i Spojené státy. Zároveň tyto akce odmítla i velká část brazilské pravice, zatímco levice je odsoudila absolutně. Sám Lula v této souvislosti obvinil některé policejní instituce v zemi ze spoluviny.

Nakonec po útoku armáda sama rozbila zbývající probolševické tábory v okolí sjezdu a některé instituce a policejní stanice po celé zemi. Počet zadržených osob nyní činí 1500 a další zásahy nejsou vyloučeny. Brazilská vláda se v tomto smyslu vyjádřila kategoricky: tyto události nezůstanou bez trestu a očekává se racionální, ale tvrdá reakce.

Na závěr je třeba připomenout, že Jair Bolsonaro před několika dny opustil Brazílii soukromým letadlem a zamířil na Floridu ve Spojených státech. Odtud byl nedávno hospitalizován kvůli zdravotním problémům a všechny tyto události sledoval zpovzdálí. Jeho odsouzení činů jeho stoupenců bylo nesmělé a stručné a zvyšuje se možnost, že se do země nevrátí kvůli možnému zahájení soudního řízení proti němu, což mu návrat do země ztěžuje.

2.      Novým předsedou Sněmovny reprezentantů USA je zvolen Kevin McCarthy.

Po dlouhé cestě, která se protáhla na 4 dny zasedání a 15 různých hlasování, se zdá, že patová situace v horní komoře amerického parlamentu končí. Do funkce byl zvolen 57letý Kaliforňan Kevin McCarthy, který získal 216 hlasů.

Přestože republikáni měli od počátku většinu, ve straně se začaly projevovat trhliny mezi umírněnými a "trumpismisty". Asi 20 republikánských kongresmanů vyjednávalo do poslední chvíle, aby si zajistili své hlasy. Scénář se zdá být zřejmý, McCarthyho závislost na trumpismu se projevila ve veřejném prohlášení Kaliforňana, kde osobně poděkoval bývalému prezidentovi za jeho úsilí, aby jednání proběhlo.

Díky vyjednávání, které bylo po každém hlasování přeformulováno, tak přání nejkonzervativnější části republikánů získávala ústupky, a to až do té míry, že dávala najevo, že to novému prezidentovi neusnadní. Mezi republikány panuje takové napětí, že po jednom hlasování McCarthy dokonce konfrontoval Gaetze, jednoho z protrumpovských kongresmanů.

Scénář, který se otevírá, je zajímavý, ale nejistý. McCarthy bude muset žonglovat s pravicovějšími částmi své strany a zároveň si bude vědom nutnosti obnovit mosty s demokratickou frakcí. I tak se ale zatím zdá, že McCarthy se spíše stará o to, aby se sblížil s nejpravicovější částí své strany, změnil svůj postoj k útoku na Kapitol (který zpočátku ostře odsuzoval a k němuž v poslední době zaujal vlažnější postoj) nebo se vydal do sídla bývalého prezidenta Donalda Trumpa, aby se s ním nechal vyfotografovat a vyjednával s ním.

3.      Íránské protesty: popravy pokračují

V průběhu několika týdnů jsme sledovali protesty v Íránu. To, co se původně jevilo jako příležitost k otevření země a ke změnám v kulturní a hospodářské oblasti i v roli žen ve společnosti, bylo zřejmě přerušeno vlnou reaktivních opatření.

Po vlnách protestů se zdá, že režim chce získat kontrolu nad situací a vrátit se k normálu. Byla obnovena mravnostní policie, zatčena řada demonstrantů a významných íránských osobností.

Po zatčení následovala první odsouzení. V některých případech však byly tyto tresty sníženy, jako v případě fotbalisty Amira Nasra Azadaniho, který byl původně odsouzen k trestu smrti, ale nakonec byl odsouzen k 26 letům vězení. Přesto byly některé z rozsudků schváleny a vykonány. Takto se údajně uskutečnily již čtyři demonstrace, z toho poslední dvě v pondělí.

Bez ohledu na mezinárodní protesty a pod záminkou, že během protestu zabili polovojenského milicionáře ze sil Basídž, byli Mohamed Mahdi Karami (22 let) a Seyed Mohameni Hoseini (39 let) oběšeni. Amnesty International upozornila, že soudní proces "nepřipomínal seriózní soudní proces", protože byl krátký (necelý týden) a obžalovaní si nemohli zvolit obhájce a byl jim přidělen obhájce určený soudem. Kromě toho obžalovaní tvrdili, že jejich přiznání k vraždě bylo vynuceno mučením, po několika úderech elektrickým proudem a úderech do hlavy, po nichž ztratili vědomí.

Mohameniho otec dokonce prosil o milost, aby jeho syn nebyl popraven. Novinář, který rozhovor vedl, byl následně zatčen.

Na mezinárodní úrovni šéf diplomacie EU Josep Borrell odsoudil tyto činy, stejně jako zvláštní vyslanec USA pro Írán Robert Malley, který označil proces za "frašku".

Na závěr je třeba poznamenat, že tento represivní proces ještě zdaleka neskončil. Ačkoli dosud byli popraveni čtyři lidé, k trestu smrti jich bylo odsouzeno 14. Kromě toho bylo během demonstrací zatčeno téměř 20 000 lidí a 517 protestujících bylo během protestů zabito.

4.      Zemřel papež Benedikt XVI.

31. prosince 2022 zemřela ve věku 95 let jedna z nejvýznamnějších osobností nedávné historie. Papež Benedikt XVI., který odstoupil z úřadu téměř před deseti lety, v roce 2013, po pouhých osmi letech ve funkci papeže. Od té doby se držel v ústraní, což ho provázelo až do konce jeho života.

Během své kariéry se Benedikt musel vypořádat s řadou problémů, včetně pokusů o reformu praní špinavých peněz ve vatikánské bance, vzniku skandálů se zneužíváním dětí v katolické církvi a opakovaných pokusů o oživení teologických otázek (které se v jeho mládí posunuly od liberalismu k tvrdému konzervatismu).

Pohřbu, který se konal ve čtvrtek 5. ledna, se zúčastnilo 50 000 věřících, kteří se s ním pod mraky na Svatopetrském náměstí společně rozloučili modlitbou růžence. V čele těchto věřících byl současný papež František na invalidním vozíku. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu předsedal obřadu děkan Giovanni Battista Re, ačkoli homilii pronesl sám František, který v závěrečných chvílích vzpomněl na zesnulého: "Benedikte, věrný příteli Ženicha, kéž je tvá radost dokonalá, když uslyšíš jeho hlas definitivně a navždy".

5.      Rusko-ukrajinský konflikt: Putin vyhlásil krátké příměří, Španělsko zbrojí

Pokud jde o situaci na Ukrajině, došlo v posledních dnech k novému vývoji.

Prvním je návrh Vladimira Putina na 72hodinové příměří během pravoslavných Vánoc. Ukrajina na tento návrh reagovala nesměle a podezřívavě a odmítla jej. Jednostranné příměří nebylo podle očekávání dodrženo. Obě země se vzájemně obvinily z porušení paktu a Ukrajina jej označila za "past". V následujících hodinách došlo k bojům a dělostřelecké palbě v různých částech Donbasu, zejména v Záporoží a Luhansku.

Druhá zpráva přišla současně s prvními hodinami příměří a přišla zpoza oceánu. Americká vláda oznámila nový balíček vojenské pomoci v hodnotě 3 miliard dolarů, včetně dodávky obrněných vozidel. K této iniciativě se připojily Francie a Německo, které se po jednání s Joem Bidenem připojily a souhlasily s vysláním nových protiletadlových baterií. Patriot.

Poslední zprávou, která přišla v posledních hodinách, je veřejné prohlášení šéfa španělských ozbrojených sil, krále Felipeho, o navýšení rozpočtu na obranu. Král poukázal na to, že Španělsko by mělo navýšit rozpočet na obranu, který by měl za necelých pět let představovat 2 % celkového národního HDP. Toto navýšení (povinné pro členy NATO) tak spojil s bezprostřední nutností kvůli "bezprostřednímu nebezpečí", které představuje Putinovo Rusko.

Se zapojením různých států do konfliktu a jejich opětovným zbrojením se zdá, že meče jsou opět vytaseny.