5 nejzajímavějších příběhů týdne

1.      Tragédie způsobená zemětřesením se v Turecku a Sýrii prohlubuje

Týden po mohutném zemětřesení, které zpustošilo turecko-syrskou hranici, se počet obětí začíná stabilizovat a skutečný rozsah tragédie, která se odehrála v pondělí brzy ráno, se začíná přibližovat.

Podle nových oficiálních údajů je nyní celkový počet mrtvých 33 000 (29 700 v Turecku a 3 500 v Sýrii). Zdá se, že počet obětí je o něco vyšší, než se očekávalo, protože uplynuly první hodiny po zemětřesení, které jsou klíčové pro záchranu přeživších uvězněných pod troskami.

Na druhou stranu byla v prvních dnech klíčová mezinárodní pomoc. Pomoc zemí EU a některých blízkovýchodních zemí při záchranných pracích a výstavbě dočasných obytných táborů pro ty, kteří přišli o všechno, byla klíčová pro to, aby se situace nevymkla kontrole. Další gesta, jako je zmírnění hospodářských sankcí USA vůči Asadovu režimu, mají pomoci při střednědobé až dlouhodobé obnově oblastí postižených zemětřesením.

Zdá se, že zemětřesení odsunulo do pozadí i válku v Sýrii. V oblasti tureckého Kurdistánu, která sousedí se zemětřesením, vyhlásily kurdské síly příměří a zavázaly se, že nebudou útočit ani procházet oblastmi postiženými zemětřesením. Opačným extrémem se zdá být chování džihádistické skupiny na Ibidě, území kontrolovaném povstaleckými frakcemi, kde se Hayat Tahrir al SahmSyrská vláda hrozí, že nedovolí dodávky humanitární pomoci, a to jak od mezinárodních organizací, tak od syrské vlády Bašára Asada.

Zdá se, že se také zmírnilo typické geopolitické napětí mezi Tureckem a jeho sousedy, Řeckem a Arménií, které usnadnily průchod humanitární pomoci přes své obvykle přísné hranice.

Vývoj v posledních dnech se teprve uvidí. Zemětřesení také vyvolalo nové napětí. V Sýrii se tak přidává k neštěstí regionu, který je v posledních letech sužován válkou a obléhán na území nikoho vládními silami, povstalci a tureckými milicemi. V Turecku již některé části opozice obviňují vládu ze špatné infrastruktury a některé z těchto stavebních firem jsou již pokutovány nebo zavírány.

2.      USA a Kanada sestřelily až 4 balóny ve své vzdušné zóně

Minulý týden upoutala pozornost moderátora zpráva hodná filmu. Americké úřady varovaly před přítomností neidentifikovaného vzdušného objektu ve svém vzdušném prostoru. Po jeho sestřelení se ukázalo, že se nejedná o nic jiného než o vzdušný balón.

V posledních dnech americké i kanadské úřady zaznamenávaly stále více těchto objektů, až byl v pondělí v Huronském jezeře poblíž Michiganu sestřelen čtvrtý takový objekt.

Kanadské a americké zpravodajské služby pokračují ve shromažďování informací o těchto zařízeních a jejich účelu. Je třeba připomenout, že autorství stejných balónů předběžně uznala Čína, která uvedla, že šlo o zařízení vyrobená za účelem sběru meteorologických informací, což je vysvětlení, které (zřejmě) Spojené státy nepřesvědčilo.

Další překvapivou zprávou je, že sama čínská vláda oznámila objev dalšího neidentifikovaného vzdušného objektu nad svým vzdušným prostorem, tentokrát nad Žlutým mořem poblíž města Čching-tao.

Tyto záhadné události se časově shodují se zesílenými čínskými a japonskými vojenskými operacemi v Jižním moři ve východní Asii, které je již po desetiletí předmětem geopolitického napětí a sporů, a to za přímé podpory a spolupráce USA. Uvidíme, jak se tato eskalace napětí projeví v nadcházejících týdnech.

3.      Přeprava zbraní na Ukrajině se komplikuje

Po roce rusko-ukrajinské války se zdá, že podpora zbraní pro zemi vedenou Volodomirem Zelenským slábne. Po týdnech napjatého vyjednávání a na nátlak Američanů Němci ustoupili od svého záměru vyslat do země tanky. LeopardObě strany jsou považovány za klíčové pro vývoj konfliktu v nadcházejících týdnech.

To, co se očekávalo jako lavina podpory pro vyslání více než 100 tanků, především ze strany Velké Británie, Spojených států a Německa, bylo přijato s určitým chladem. K iniciativě se připojilo pouze Polsko, které po celou dobu konfliktu zastávalo rozhodně válečnický postoj, Portugalskosko a Kanada (a to s poměrně omezenými příspěvky).

Na druhé straně země jako Švédsko, Španělsko, Dánsko a Nizozemsko uvádějí, že jsou ochotny pomoci, ale neupřesňují, kdy a jak. Tento postoj vyvolal určité znepokojení v Německu, které již požádalo o větší rozhodnost.

S ohledem na situaci a na ruskou ofenzívu očekávanou koncem února, o níž jsme se zmínili minulý týden, se Německo rozhodlo poslat i starší modely tanků Leopard, přičemž letos bude dodáno celkem asi 80 kusů Leopardů.

4.      Ekonomika: Brusel je optimistický: Evropa se vyhýbá recesi a Španělsku předpovídá vyšší růst

Zdá se, že bouře ustávají. Z Bruselu bylo včera potvrzeno, že se podařilo odvrátit hrozbu recese, i když "jen těsně". Neočekává se tedy pokles míry HDP, ale její zvýšení o 0,9 %. Pokud jde o španělskou ekonomiku, zdá se, že se prognózy rovněž zlepšují a očekávají růst o 1,4 % (o čtyři desetiny procentního bodu více než dříve očekávané 1 %). To řadí Španělsko mezi země, které v rámci EU porostou nejvíce, například před Itálii (0,8 %) nebo Francii (0,6 %).

Důvodem růstu Španělska v tomto obtížném roce poznamenaném válkou bylo podle EU oživení cestovního ruchu (v předchozích letech oslabeného krizí COVID), zvýšení soukromé spotřeby, zmírnění inflace a dynamika plánů obnovy, které umožnily domácí i zahraniční investice na území Pyrenejského poloostrova.

Přesto EU upozornila, že optimismus by se neměl vymknout kontrole a vést ke kontraproduktivním politikám, jako je nadměrné zvyšování mezd, které by mohlo vést k růstu cen.

Z evropského hlediska máme také dobrou zprávu. EU zřejmě předpokládá, že jsme dosáhli inflačního stropu a že se inflace začíná zmírňovat. Kromě toho se zdá, že se stabilizovaly i ceny energií, k čemuž přispěla nižší spotřeba energie v důsledku zimy, která nebyla tak tuhá, jak se očekávalo.

Celkově byly nové ekonomické prognózy v Bruselu přijaty s opatrným optimismem a ministr financí Pascal Donohoe poznamenal, že "musíme být opatrní, ale jsme si jisti".

5.    Fotovoltaická vlastní spotřeba se do roku 2022 zdvojnásobí

V loňském roce došlo vlivem kombinace několika faktorů k nebývalému nárůstu instalací fotovoltaických systémů pro vlastní spotřebu. Raketový nárůst cen v důsledku války v kombinaci s dotacemi na Next Generation se zdá, že přechod k těmto novým formám spotřeby se urychlil.

Jen v loňském roce bylo ve Španělsku provedeno více než 200 000 instalací v domácnostech a 23 000 ve firmách. Tato čísla zvyšují počet domácností s touto technologií na 300 000, stejně jako 54 000 firem. Odhaduje se, že kapacita pro výrobu energie by dosáhla téměř 2 % národní poptávky.